I tato obec původně jako poddanská vesnice majetkově spadala do zboží tvrze Veselice. Jeden z jejich majitelů, (nebo spíše spolumajitelů), Víšek, sídlem na Doubravici, se roku 1440 zúčastnil známého sjezdu čtyř krajů v Čáslavi, což je také nejstarší doklad o této obci. Dalším známým majitelem je z r. 1524 Jindřich Vrtimák z Rokytníka na Doubravici. Od r. 1545 (1527) se Doubravice již připomínají pod novoměstským panstvím. Jméno je odvozeno od doubravy nacházející se v těch místech Podle pověsti tam stával dvůr a J. K. Hraše uvádí mezi zámožnou náchodskou šlechtu i pány z Doubravice. Udává se, že až do roku 1420 patřívala augustiánskému klášteru v Jaroměři. Zápisy z roku 1834 praví, že měla Doubravice 12 domů a 78 obyvatel. Určitou dobu tvořily Doubravice spolu se Lhotou jednu obec. V součastné době má Doubravice 23 obyvatel a 19 domů s číslem popisným a 13 s číslem evidenčním. ( chaty) Za povšimnutí v Doubravici stojí pomník obětem 1. světové války. Vlivem času začal pomník chátrat a proto se místní občané rozhodli zapojit do pomoci při jeho údržbě. Zednické práce provedl pan Jaroslav Tyč a novou desku se jmény padlých zhotovil pan Petr Tomáš, oba z Nového Města nad Metují. Renovaci sochy lva pak provedlo kamenosochařství z Opočna. Celá renovace pomníku stála 70 000,- Kč.
Cestou, která vede přes Lhotu do Doubravice, se stojí za to podívat nejen na tento pomník, ale naskytne se Vám krásný výhled na přehradu Rozkoš, Českou Skalici a okolí.